Kdo to nezaregistroval, jako by nebyl. Českými (a potažmo slovenskými) sociálními sítěmi momentálně hýbe diskuze kolem eventu značky Garnier, který měl představit nový pleťový sorbet. Údajně byl event rozdělen na dvě části – první pro mikroinfluencery a menší tvůrce, druhá pro velké influencery.
Kontroverze vznikla po videu jedné z účastnic „mikroeventu“, která si postěžovala, že vlastně nebylo o co stát. Jídlo a pití si účastníci hradili sami, žádný program neprobíhal a jako „výslužku“ dostali jeden krém, který si běžně mohou koupit v drogerii za 200 Kč.
To odstartovalo vlnu reakcí. Na jedné straně se přidaly další mikroinfluencerky, které zkušenost potvrdily. Na straně druhé se do diskuze zapojili větší influenceři — a konflikt byl na světě.
Tahle situace otevřela hned několik témat. Zaprvé: znehodnocování práce tvůrců bez ohledu na jejich čísla.A zadruhé: nebezpečnou společenskou představu, že čísla jsou nade vše.
Možná kontroverzně se přikláním na stranu mikroinfluencerek. Přístup Garnieru podle mě odráží obecné smýšlení o menších tvůrcích. V tomhle ohledu jsme oproti Západu pozadu — tam je možné tvořit a být respektován i bez statisícových dosahů.
Bez ohledu na počet sledujících totiž platí jedno: čas něco stojí, úsilí něco stojí. To máme všichni společné. Počet sledujících je bonus — a ano, u větších tvůrců dává smysl vyšší odměna za dosah. Ale základní respekt by měl být stejný pro všechny. O to méně chápu, proč byly eventy tak zásadně rozdílné.
A to mě vede k jednoduché otázce: proč je vůbec rozdělovat?
Poslechla jsem si velké množství reakcí od velkých influencerů na TikToku — a upřímně mě znepokojily. Natolik, že jsem si na chvíli pohrála s myšlenkou smazat Instagram a pověsit tvorbu na hřebík, jen abych se nikdy nedostala do podobného myšlenkového nastavení.
Místo snahy o pochopení jsem viděla spíš obhajobu rozdělování. Jako by být ve stejné místnosti s menšími tvůrci bylo pod úroveň.
Chápu, že pokud máte s danou značkou dobré vztahy, první instinkt je ji bránit. Ale je potřeba si dát pozor, aby se z vyjádření názoru nestalo bezmyšlenkovité pochlebování — nebo hůř, veřejné sebeopěvování.
Každý influencer měl svůj vlastní „out of touch“ moment, ale několik postojů se opakovalo napříč videi. Paradoxně právě ti, kteří tvrdili, že mikroinfluencerky žijí mimo realitu, následně předvedli několikaminutové monology, které ukázaly pravý opak.
„Nemáš sledující, tak se neozývej.“
Málokdo to řekl takhle napřímo, ale tenhle sentiment byl přítomný téměř všude. Upřímně doufám, že šlo jen o přešlap v zápalu momentu. Protože pokud tohle odráží skutečný postoj některých influencerů, možná bychom měli začít přehodnocovat, koho sledujeme.
Další častý argument?
„Když jsem začínala já, taky jsem nic nedostávala, tak buďte rádi aspoň za tohle.“
Ve zkratce: já jsem to měla těžké, tak to budu normalizovat i pro ostatní. Čecháčkovství v plné síle.
Nejbizarnější moment přišel, když jeden z influencerů prohlásil, že mikroinfluencerky nechápou, že tvorba není jen o rozbalování PR balíčků, ale je to práce. Tohle působí skoro ironicky — zvlášť když si uvědomíme, že některé z těchto holek si kvůli jednomu drogérkovému krému musely brát dovolenou z reálné práce.
Možná bych si dovolila otočit perspektivu: spíš než mikroinfluencerky nerozumí práci někdo jiný.
Smutné na celé situaci je, že skupina lidí, která má vlastní zkušenost s online hejtem, dnes sama spouští veřejný lynč. A to vůči několika holkám, které si dovolily říct jediné: že jejich čas má větší hodnotu než to, co jim bylo nabídnuto. Proč? Kvůli virálu? Kvůli sympatiím značky? Nebo proto, že hodnotu názoru dnes určujeme podle počtu sledujících?
Možná by stačilo jediné: trochu pokory. A trochu respektu. Na všech frontách. Příště se ten lynč může otočit proti vám. A máte po eventech, které tak zarputile bráníte.
Žádné komentáře