Používá technologii služby Blogger.

Australian Bodycare: První zkušenost

Už je to nějaký ten pátek, co se mi do ruky dostala kosmetika od kupodivu australské značky Australian Bodycare, která se zaměřuje především na tělovou, vlasovou a pleťovou kosmetiku s tea tree olejem. Vyzkoušela jsem celou škálu produktů a dnesa se s vámi podělím o recenzi. 

Roll-on tyčinka na pupínky


...s tea tree olejem. 


Začnu pozitivně, a to produktem, který mě od této značky zaujal nejvíc. Jedná se o vysušující tyčinku na pupínky, která má aplikátor ve formě kuličky stejně jako některé deodoranty. Funguje na výbornou a pomáhá k urychlení procesu celého pupínku. Není ani tak drahá, takže za mě velmi pozitivní zkušenost.

 


Hydratační sérum a čistící gel 


U pleťovky ještě chvíli zůstaneme. Ačkoliv se jedná o dva rozdílné produkty, mám s nimi velmi podobnou zkušenost. První dojem byl katastrofa. Jak po gelu, tak po séru se mi pleť šíleně zhoršila. Udělalo se mi asi milion pupínků a obecně bylo poznat, že není spokojená. Oba produkty jsem používala zvlášť a na oba jsem měla stejnou reakci. Nicméně u obou jsem to dotáhla až do konce a zhruba po dvou týdnech používání se mi pleť srovnala a vše bylo v pořádku. 



Když tedy pominu ten divoký začátek, oba produkty jsou docela fajn. Sérum se dobře vstřebává, funguje jako každé druhé hyaluronové sérum. Gel byl po zklidnění pleti šetrný, dobře vyčistil a nevysušoval. Celkově docela fajn produkty, ale skrz počáteční reakci se k nim rozhodně vracet nebudu. 



Intimní čistící gel 


Daleko příjemnější zkušenost mám s intimním sprcháčem, který mě nadchl. K intimním partiím je velmi šetrný a pokožku zklidňuje. To ale svede kdejaký intimní sprcháč. Tenhle se od zbytku liší tím, že zabraňuje zarůstání chloupků a skutečně jsem viděla rozdíl. Znatelný.



Zklidňující tělový hydratační gel 


Jedním z důvodů, proč jsem vůbec tuhle značku začala testovat, je má alergie na chlad. Má pokožka reaguje na chladnější prostředí tak, že se osype, takže mám problémy se svědivou kopřivkou. Během chladnějších měsíců (což je ve Skotsku vlastně celý rok), mám pokožku permanentně rozdrážděnou, takže podobné chladící a zklidňující gely vyhledávám celoročně. Tenhle není zlý, dělá to, co má. Zklidní a zhydratuje. Nic víc k němu asi neřeknu krom toho, že nefunguje zle ani na komáří kousance. 


Esenciální olejíček 


Značka, která se specializuje na tea tree olej se prostě neobejde bez esenciálního oleje v lahvičce. Já jej využívám především do difuzéru. 



* Produkty jsem dostala k testování v rámci spolupráce. 

Pohlednice ze Severu Francie: Místní delikatesy

To, že je Bretaň centrem jídla a dobrého pití, jsem pochytila už při poslední návštěvě Paříže, kdy jsem si zamilovala bretaňský cider z Carrefouru. Až při výletu do Rennes jsem ale pochopila, že Francie je mnohem víc, než jen makronky, brie a croissant. 



Pokud se v Rennes budete někdy pohybovat v sobotní ráno, doporučuji navštívit slavný Market des Lices. Jedná se o obrovské trhy, kde naleznete stánky od místních řezníků, farmářů a pekařů a najdete zde velké množství místních specialit. Tady jsme ochutnaly pečivo Kouign Amann, které jsem se do dneška nenaučila vyslovovat. Jedná se o máslové pečivo obalené v krustě ze zkaramelizovaného cukru. Pečivo je křehké, ale z venku hezky křupavé. Osobně mi to šmakuje víc než croissant a ládovala jsem se tím celý víkend v Bretani.





Další místní specialitou jsou palačinky. Koupíte je na každém rohu za pár euro, jak na sladko tak na slano. Já sama vyzkoušela palačinku s kaštanovým pyré a pak také jednu s jablky a karamelem. Nebe v ústech, nic víc se na to říci nedá. 





Už jsem tu několikrát zmínila bretaňský cider, který je vyhlášený. Bretaň stejně jako Normandie produkuje velké množství kvalitních jablek, a proto se v obou regionech vyrábí hodně cideru a calvados (likér z jablek). V obchodech většinou narazíte na několik značek, ale já si osobně vystačila s Carrefour značkou. Osobně preferuji sladký cider (Doux), ale suchý (Brut) také není špatný. Nicméně Doux je balzám pro mé chuťové buňky a to jinak cider nepiju. Ten bretaňský bych však mohla pít po litrech. 





U dobrého pití ještě chvíli zůstaneme. Rok 2022 se nese ve znamení vína, protože mi tento rok víno konečně začalo chutnat. Respektive zatím mi chutnají jen ta francouzská. Tady v UK jsou francouzská vína poměrně drahá, a tak si asi umíte představit mou reakci na to, když se na menu v místních restauracích objevovala místní vína za 3 eura za skleničky. Dokonce Chateauneuf-du-Pape stálo kolem pěti eur. No co vám budu vyprávět, byl to ráj. A tento ráj si budu i nadále připomínat díky internetovému obchodu s vínem vinoodbodlaku.cz. Na výběr máte nespočet vín podle země, odrůdy a barvy. Jak už jsem zmínila, já se držím mého oblíbeného Bordeaux.





Dále si dovolím doporučit návštěvu velmi luxusního čokoládového butiku Yvan Chevalier. Tento obchůdek jsme si vyhlédly na instagramu už několik měsíců předem. Bohužel se nejedná o kavárnu, takže si tam nemůžete sednout, nicméně za návštěvu a dortík s sebou to rozhodně stojí. Ceny jsou samozřejmě vyšší, když to porovnám se zbytkem Rennes, ale v porovnání s Paříží zaplatíte zhruba stejně jako v každé druhé cukrárně kolem centra Paříže. A dle vašich zpráv z instagramu je Yvan Chevalier levnější než Praha a Bratislava.





Každopádně jedná se o gurmánský zážitek. Ochutnaly jsme dva dortíky a čokoládu a od toho momentu padají návrhy, že příští rok se do Bretaně vrátíme, abych mohla oslavit narozeniny s dortíkem právě z tohoto butiku. Taková je to delikatesa! 


Pohlednice ze Severu Francie: Doprava

Třebaže se v této mini sérii zaměřím převážně na město Rennes, hlavním cílem našeho výletu byla návštěva ikonického Mont-Saint-Michel. Logistiku jsme proto plánovaly podle toho. Původní plán byl letět do Nantes přímo z Edinburghu přímým letem. Nantes leží zhruba dvě hodiny jižním směrem od Rennes. Nicméně cesta na vrchol Mont-Saint- Michel by v takové případě zabrala skoro čtyři hodiny vlakem a autobusy, a tak jsme změnily původní plán na let do Rennes, které od Mont-Saint-Michel leží jen hodinu autem. Do Rennes jsme doletěly za pomocí KLM a Air France s rychlou zastávkou v Amsterdamu. Zpět jsme letěly přes Paříž.


Bretaňské letiště v Rennes je maličké, pokud jsem se nepřepočítala, maličká budova skrývá pouze čtyři odletové brány. I tak ale nabízí docela podstatné množství spojů a myslím, že pokud je vaším cílem Mont-Saint-Michel, Rennes je vaší nejjednodušší volbou, třebaže nejspíš neseženete přímý let. 


Cesta z letiště je jednoduchá. Přímo před východem z letiště je zastávka autobusového spoje C6, který jezdí několikrát za hodinu. Lístek dopředu kupovat nemusíte, stačí přiložit bezkontaktní kartu k jedné z mašin, které v autobuse najdete. Vaše karta se tak “označí” a na konci dne se vám strhne výsledná částka za celý den. Jeden lístek stojí 1.5€.

Cesta autobusem do centra trvá asi 30 minut. 



Cesta k Mont Saint Michel


Jak už jsem zmínila, Mont-Saint-Michel leží na severním pobřeží Normandie hodinu jízdy autem od Rennes. Existuje hned několik možností. Můžete jet vlakem, autobusem anebo jako my pronajatým autem. Z mého průzkumu usuzuji, že vlak je bohužel nejméně výhodná volba. Musíte jet totiž oklikou a později přesednout na autobus, takže se cesta protáhne. Navíc onen vlak nejezdí v nejlepší časy. 

Další možností je autobus, který je poměrně dobře řešený. Odveze vás skoro na místo, tam vás na 4 hodiny vysadí a pak zase odveze zpátky. Čtyři hodiny jsou zhruba čas, který na Mont Saint Michel strávíte. Autobus stojí asi 30 euro za cestu tam a zpět. Pro nás to bohužel nebyla vhodná volba, protože časy odjezdů a příjezdů autobusů znamenaly, že bychom tak zabily celý den, což by vzhledem k našemu omezenému času byla škoda. 

Uchýlily jsme se tedy k poslední možnosti - pronajaly jsme si auto. Byla to psychicky nejnáročnější volba, protože já neumím řídit (umím, ale nějak se mi nedaří přesvědčit úřady, aby mi dali řidičák) a Susan doposud řídila jen ve Velké Británii, takže na druhé straně silnice. Ať už to je, jak chce, tato možnost nám zajistila komfort, co se času týká. 

Auto jsme pronajaly se společností Enterprise, se kterou máme zkušenost už ze Skotska. Nejedná se o nejlevnější volbu, nicméně nebylo moc na výběr. Ostatní společnosti vyžadují vysokou zálohu na kreditní kartu, kterou ani jedna nemáme. Enterprise si vystačí se zálohou 250€ na debitce. Volba tedy byla jasná. 



Nájem auta vyšel na 160€ na 24 hodin včetně všech nadstandardních pojištění. Auto můžete vyzvednout buď na letišti anebo na vlakovém nádraží v centru. 


Poznámka: V neděli si auto nevyzvednete, ale všechny společnosti vám umožní auto v neděli vrátit třebaže se v ten den nepracuje. V takovém případě doporučuji oprášit angličtinu, abyste si to domluvili. Ve zkratce, auto přivezete tam, kde jste si jej půjčili a klíče vrátíte do schránky dané společnosti. Schránku najdete přímo na nádraží, které je hned vedle garáže.



Pohlednice ze Severu Francie: Úvod

Je páteční odpoledne a já s dvěma kufry v každé ruce jeden procházím centrem malebného města Rennes, které leží na Severu Francie. Kráčím si to směrem k apartmánu v jednom z nejvyšších bytových komplexů ve městě, kde strávím následující tři noci, zatímco během dne se budu kochat krásami Bretaně. Pár kroků za mnou klopýtá moje kamarádka Susan, protože její krátké nohy nestačí mému dlouhonohému tempu, na což často zapomínám. Zastavuji a rozhlíží se kolem, zatímco Susan zkracuje můj náskok. Tají se mi dech nad unikátní architekturou starých domů a nemůžu se dočkat, až se ubytujeme a budeme moci začít objevovat krásy tohoto regionu. 






Renovality: Čistící pěna a další recenze

Drazí čtenáři, moc se omlouvám za poměrně rozsáhlou odmlku. Od posledního příspěvku se událo hned několik věcí a já na psaní neměla tolik času a upřímně ani chuť. Nebudu slibovat, že budu pravidelně přispívat články, ale alespoň se o to pokusím. 

Pokud se alespoň okrajově zajímáte o kosmetiku, zvlášť pak tu českou, značka Renovality pro vás zajisté není žádnou novinkou. Jedná se o českou značku, kterou si většina z nás nejspíš spojí s oleji. Pravdou však je, že Renovality nabízí mnohem víc než kvalitní oleje. Svůj sortiment pravidelně obohacují a momentálně u nich nakoupíte vše od pleťových sér, tělových peelingů až po doplňky stravy.



V rámci nově navázané spolupráce jsem od Renovality dostala pořádnou nálož jak novinek, tak produktů, které jsem si sama vybrala k testování. Protože je toho skutečně hodně, dnešní článek je pouze první polovinou recenzí. Podíváme se společně na dlouho očekávanou novinku v podobě čistící pěny, populární hyaluronové sérum s vitamínem C, opěvovanou levandulovou vodu a voňavý makový olej. 


Čistící pěna


Čistá pleť je základ každé správné skincare rutiny. Je jedno, jak kvalitní krémy a séra používáte. Pokud nemáte pořádně vyčištěnou pleť, je vám to k ničemu. I to je jedna z filozofií, kterou Renovality zastává na svých sociálních sítích. I proto byl tlak na uvedení nějakého čistícího produktu poměrně vytrvalý. Po několika dlouhých měsících čekání jsme se ale dočkali. Renovality má svou čistící pěnu. 



Je k dostání v 150ml provedení v plastové lahvi s pumpičkou. Já osobně používám dvě dávky, ale asi by mi vystačila i jedna. Pěna příjemně voní (jedná se však o velmi nevtíravou a jemnou vůni) po černém rybízu, Alespoň já v tom cítím rybíz. Pěna vyčistí na výbornou a je hodně jemná a šetrná. Ze začátku jsem si myslela, že na mě bude možná až moc jedná a nebude mi stačit, ale po týdnu používání mi nejspíš v kombinaci s Glow Tonicem vytáhla černé tečky na bradě. 


Osobně nemám pěně co vytknout. Svou práci odvede na výbornou, pleť nevysušuje a ani po ní nepociťuji žádné pnutí. Pleť zanechává jemnou a čistou. Za 319kč asi není o čem moce debatovat vzhledem k tomu, že cenově se blížíme k drogérce, zvlášť pak s nějakou tou slevičkou. Sama za sebe pořád preferuji gelové čistící produkty, ale k pěnám se vracím většinou v létě (nevím, jsou lehčí, a tak mi sednou lépe), takže příští léto můžu objednávat. 


Hyaluronové sérum s vitamínem C a B3


Pěna se sice povedla, ale produktem číslo jedna z dílny Renovality je pro mě jednoznačně tohle sérum. Víte moc dobře, že hyaluronová séra jsou mými favority a mám s nimi bohatou zkušenost. V posledním roce a půl jsem začala zařazovat do své rutiny i niacinamid (B3) s vitamínem C. Všechny tři složky najdete v tomto séru od Renovality. 



Bála jsem se, že sérum bude na olejové bázi. Taková séra mi víceméně nesedí. Naštěstí se jedná o sérum s klasickou konzistencí. Je poměrně tekuté, a tak se velmi rychle vstřebává. Nezanechává po sobě žádný povlak a pleť po něm není olepená. Pleť je pak na omak napapaná a vypadá leskle a zdravě hned po nanesení. Z dlouhodobého hlediska mi přijde, že pleť je taková rozzářenější a vyživená. Zdá se mi, že se mi po několika týdnech i vyvážil tón, ale to je zajisté také zásluhou sluníčka a lehkého opálení. Mimo jiné jsem od zařazení Renovality do mé rutiny neměla žádný výrazný kráter (t.j. megapupínek), což je opět zásluhou kombinace všech produktů a času stráveném na slunci. I tak jsem ale s pletí momentálně fakt spokojena a věřím, že tohle sérum na tom má svůj podíl.


Sérum voní po citronech a je k dostání v 50ml skleněné lahvičce s pumpičkou. Vyjde na 579kč, což už není úplně levná záležitost, ale za mě je to jedno z nejlepších sér vůbec. A že jsem jich vyzkoušela dost. 


Levandulová voda


Květinové vody a tonika jsou mým oblíbeným krokem v péči o pleť třebaže na ně spousta lidí zapomíná anebo je nepovažuje za důležitá. Já osobně je docela ráda střídám (například exfoliační Glow tonik používám jen párkrát týdně). Co se týká květinových vod, beru je jako základ k navlhčení pleti před aplikací séra (drtivá většina sér se nanáší na vlhkou pleť). S levandulovou vodou mám opět dobrou zkušenost. Zaprvé pleť hezky zvláční, zadruhé moc příjemně voní (a někdo mi říkal, že doslova smrdí a já s tím velmi nesouhlasím) a zatřetí se voda stala mým největší zachráncem, když jsem se na dovolené trochu spálila od sluníčka. Voda totiž pokožku zklidnila a zchladila. 



Vodu zakoupíte ve 100ml plastové lahvi s rozprašovačem za 177kč. 


Makový olej s přírodním vitamínem E


Druhou novinkou tohoto článku je makový olej. Jak jsem již zmínila, krom odličování na pleťové oleje moc nejsem. Proto jsem ze začátku byla s testováním hodně opatrná. A tím opatrná myslím, že jsem h ze začátku používala jednou týdně po pěti kapkách. Nicméně teď se mi dostal do ruky hydratační gel, který sice krásně hydratuje, ale chybí mu taková ta výživa. A tak jsem začala obden používat makový olej a docela mi to vyhovuje. Ještě nejsem ve fázi, kdy bych dala olej každý den, ale jsem vděčná i za tuhle fázi. 



Olej je na olej docela lehoučký. Hezky se roztírá, protože je tekutý (strukturou mi připomíná výše zmíněné sérum). Na pleti sedí cca pět minut a pak se vstřebá do ztracena. Pleť skutečně vyživí a zanechá ji heboučkou a sametovou. Nicméně mi po něm pleť nepřijde těžká a opatlaná. Navíc voní po máku, jakože... čerstvě upečený loupák, za což má plusové body. 



Osobně bych si ho sama nekoupila, ale to je zkrátka proto, že oleje prostě tolik nevyhledávám. I tak jsem ale ráda, že ho mám ve sbírce a když je třeba, můžu po něm sáhnout v krizi, jako třeba teď. 
K dostání je ve skleněné 50ml lahvičce s pumpičkou za 170kč. 


Já tímto Renovality moc děkuji za produkty k otestování a vám čtenářům za vaši pozornost. Brzy budu pokračovat druhou částí recenzování. 


Ze svatebního diáře: Kapitola první

Řekla jsem ano.


Každá cesta životem s sebou přináší hned několik klíčových momentů, které se nám vryjí do paměti. Pro mě to bylo například úspěšné složení maturitní zkoušky, přijetí na univerzitu, promoce, anebo třeba první momenty jako majitel vlastní nemovitosti. K tomuto nemalému seznamu zásadních vzpomínek přidám zajisté i tu ze dne, kdy mě přítel po šesti letech známosti požádal o ruku a já řekla ano. 



Nechci se shazovat pro komediálně-dramatický efekt, ale než jsem poznala svého snoubence, skutečně jsem nevěřila, že se najde někdo, kdo by byl ochoten si mě vzít. Bez nadsázky, bez legrace. Jsem tak trochu větroplach, paličák a mám ráda vlastní klid a soukromí, což nejsou zrovna kvality spořádané manželky. Z tohoto důvodu usuzuji, že pokud jsem partnera našla já, musí ho najít každý a i přes můj cynismus a chladný skepticismus začínám věřit v jistou formu osudu. Nicméně je nutno podotknout, že jsem musela odejít na druhý konec Evropy, abych ten osud vůbec potkala. Ale jak se říká, je třeba dojít tomu štěstíčku trochu naproti. 


Beru si cizince, konkrétně Severního Ira. To je také jeden z hlavních důvodů, proč jsem si na blogu založila novou kategorii o mém svatebním plánování. Dovoluji si tvrdit, že se bude jednat o lehce nestandardní událost a třeba někomu z vás v budoucnu mé zkušenosti s organizací dvojjazyčné svatby pomůžou. Navíc bych si díky této kategorii ráda uchovala vzpomínky na toto období a dopřála si psaním jistou formu terapie a zenu, abych ze sebe dostala ten stres, který zajisté plánování svatby přinese. 


Tímto tedy zahajuji mou plánovací cestu a doufám, že se vám články budou líbit. 


Yves Rocher: Elixir Botanique - Recenze

* Produkty jsem dostala k testování v rámci spolupráce

Po delší odmlce vás vítám u dalšího článku. Tentokrát se společně podíváme do světa pleťové kosmetiky. Jak jste již mohli na Instagramu zaregistrovat, na začátku podzimu jsme dostala k testování novou kolekci Elixir Botanique od Yves Rocher, po které jsem pokukovala od jejího uvedení na trh. Je určena pro každý typ pleti a zaměřuje se především na mojí věkovou kategorii - mladistvou pleť s prvními projevy stárnutí. Mimo jiné je vhodná také pro pleť která je vystavena smogu a nečistotám z ovzduší. Z tohoto popisu jsem usoudila, že by to mohla být trefa do černého. 



V kolekci najdete pleťové sérum, denní krém, noční krém a roll-on krém na oční okolí. Kolekce obsahuje aktivní látky získané z Lichořeřišnice a mikrořasy Tetraselmis, které společně napomáhají k obnově kožních buněk a mimo jiné také nabízí detoxikační schopnosti. 



Pleťové sérum jsem si naprosto zamilovala a myslím, že se jedná o nejsilnějšího člena této kolekce. Sérum je hydratační s okamžitým efektem na dehydratovanou pleť. Z dlouhodobého hlediska ji rozzářil a zanechal jemnou a vláčnou. 



Jak konzistencí, tak efektem mi hodně připomíná populární sérum Mineral 89 od Vichy s tím rozdílem, že sérum od YR je o chlup tekutější a lépe se vstřebává. Setkala jsem se s tím, že sérum lepí, nicméně pokud aplikujete na navlhčenou pleť, tento problém by se vás týkat neměl (všechna hydratační séra aplikujte na vlhkou pleť). 



Co se týká krému, po prvním týdnu jsem byla přesvědčena, že noční krém je to nejlepší, co se mi kdy přihodilo. Krém má spíše konzistenci séra a je velmi tekutý. Pleť zanechával s okamžitým efektem hladkou a jemnou. Po pár týdnech jsem ale názor přehodnotila. 



Noční krém začal dělat povlak a všimla jsem si, že se hůř vstřebává. I na navlhčené pleti byl nakonec docela lepivý. Netvrdím, že je špatný, svou práci odvede, ale pocitově z něj nejsem odvázaná.


 

Opačně to bylo s denním krémem, který mi ze začátku připadal takový nijaký, ale z dlouhodobého hlediska jsem s ním relativně spokojená. Je o poznání hustší, ale na pleti roztaje do vodovější formy. Je lehký a hydratuje. Řekla bych, že je fajn na normální dehydratovanou pleť. Na suchou pleť může být podle mě až moc slabý. Mně seděl dobře, po ránu rozjasnil a dodal barvu a znovu bych jím rozhodně nepohrdla. Nicméně není to můj absolutní favorit a brala bych jej spíše ve slevě. 



Jako poslední se zaměřím na roll-on krém na oční okolí. Jsem si jistá, že někteří netrpělivě čekají na můj verdikt. Jako vždy musím podotknout, že produkty na oční okolí neumím moc ocenit, protože mi málo kdy přijde, že bych viděla rozdíl. Ani tady se nekonal žádný zázrak, nicméně, krém je lehký a vodnatý a společně se studenými kuličkami z roll-on aplikátoru viditelně pomáhá ke zmírnění ranních opuchlin z nedostatku spánku. Navíc masáž kolem očí zmíněným roll-onem je velmi příjemná. 



Na závěr bych článek ráda shrnula. Sérum je za mě jedno ze těch lepších hydratačních sér, z kolekce mě oslovilo nejvíc a určitě bych se k němu někdy ráda vrátila. Denní krém a roll-on krém na oční okolí zajisté neurazí. Noční krém trochu pokulhává, ale vyslovený průšvih to tak není - jen mě vzhledem k ceně prostě nepřesvědčil.