Používá technologii služby Blogger.

Pohlednice ze Severu Francie: Místní delikatesy

To, že je Bretaň centrem jídla a dobrého pití, jsem pochytila už při poslední návštěvě Paříže, kdy jsem si zamilovala bretaňský cider z Carrefouru. Až při výletu do Rennes jsem ale pochopila, že Francie je mnohem víc, než jen makronky, brie a croissant. 



Pokud se v Rennes budete někdy pohybovat v sobotní ráno, doporučuji navštívit slavný Market des Lices. Jedná se o obrovské trhy, kde naleznete stánky od místních řezníků, farmářů a pekařů a najdete zde velké množství místních specialit. Tady jsme ochutnaly pečivo Kouign Amann, které jsem se do dneška nenaučila vyslovovat. Jedná se o máslové pečivo obalené v krustě ze zkaramelizovaného cukru. Pečivo je křehké, ale z venku hezky křupavé. Osobně mi to šmakuje víc než croissant a ládovala jsem se tím celý víkend v Bretani.





Další místní specialitou jsou palačinky. Koupíte je na každém rohu za pár euro, jak na sladko tak na slano. Já sama vyzkoušela palačinku s kaštanovým pyré a pak také jednu s jablky a karamelem. Nebe v ústech, nic víc se na to říci nedá. 





Už jsem tu několikrát zmínila bretaňský cider, který je vyhlášený. Bretaň stejně jako Normandie produkuje velké množství kvalitních jablek, a proto se v obou regionech vyrábí hodně cideru a calvados (likér z jablek). V obchodech většinou narazíte na několik značek, ale já si osobně vystačila s Carrefour značkou. Osobně preferuji sladký cider (Doux), ale suchý (Brut) také není špatný. Nicméně Doux je balzám pro mé chuťové buňky a to jinak cider nepiju. Ten bretaňský bych však mohla pít po litrech. 





U dobrého pití ještě chvíli zůstaneme. Rok 2022 se nese ve znamení vína, protože mi tento rok víno konečně začalo chutnat. Respektive zatím mi chutnají jen ta francouzská. Tady v UK jsou francouzská vína poměrně drahá, a tak si asi umíte představit mou reakci na to, když se na menu v místních restauracích objevovala místní vína za 3 eura za skleničky. Dokonce Chateauneuf-du-Pape stálo kolem pěti eur. No co vám budu vyprávět, byl to ráj. A tento ráj si budu i nadále připomínat díky internetovému obchodu s vínem vinoodbodlaku.cz. Na výběr máte nespočet vín podle země, odrůdy a barvy. Jak už jsem zmínila, já se držím mého oblíbeného Bordeaux.





Dále si dovolím doporučit návštěvu velmi luxusního čokoládového butiku Yvan Chevalier. Tento obchůdek jsme si vyhlédly na instagramu už několik měsíců předem. Bohužel se nejedná o kavárnu, takže si tam nemůžete sednout, nicméně za návštěvu a dortík s sebou to rozhodně stojí. Ceny jsou samozřejmě vyšší, když to porovnám se zbytkem Rennes, ale v porovnání s Paříží zaplatíte zhruba stejně jako v každé druhé cukrárně kolem centra Paříže. A dle vašich zpráv z instagramu je Yvan Chevalier levnější než Praha a Bratislava.





Každopádně jedná se o gurmánský zážitek. Ochutnaly jsme dva dortíky a čokoládu a od toho momentu padají návrhy, že příští rok se do Bretaně vrátíme, abych mohla oslavit narozeniny s dortíkem právě z tohoto butiku. Taková je to delikatesa! 


Pohlednice ze Severu Francie: Doprava

Třebaže se v této mini sérii zaměřím převážně na město Rennes, hlavním cílem našeho výletu byla návštěva ikonického Mont-Saint-Michel. Logistiku jsme proto plánovaly podle toho. Původní plán byl letět do Nantes přímo z Edinburghu přímým letem. Nantes leží zhruba dvě hodiny jižním směrem od Rennes. Nicméně cesta na vrchol Mont-Saint- Michel by v takové případě zabrala skoro čtyři hodiny vlakem a autobusy, a tak jsme změnily původní plán na let do Rennes, které od Mont-Saint-Michel leží jen hodinu autem. Do Rennes jsme doletěly za pomocí KLM a Air France s rychlou zastávkou v Amsterdamu. Zpět jsme letěly přes Paříž.


Bretaňské letiště v Rennes je maličké, pokud jsem se nepřepočítala, maličká budova skrývá pouze čtyři odletové brány. I tak ale nabízí docela podstatné množství spojů a myslím, že pokud je vaším cílem Mont-Saint-Michel, Rennes je vaší nejjednodušší volbou, třebaže nejspíš neseženete přímý let. 


Cesta z letiště je jednoduchá. Přímo před východem z letiště je zastávka autobusového spoje C6, který jezdí několikrát za hodinu. Lístek dopředu kupovat nemusíte, stačí přiložit bezkontaktní kartu k jedné z mašin, které v autobuse najdete. Vaše karta se tak “označí” a na konci dne se vám strhne výsledná částka za celý den. Jeden lístek stojí 1.5€.

Cesta autobusem do centra trvá asi 30 minut. 



Cesta k Mont Saint Michel


Jak už jsem zmínila, Mont-Saint-Michel leží na severním pobřeží Normandie hodinu jízdy autem od Rennes. Existuje hned několik možností. Můžete jet vlakem, autobusem anebo jako my pronajatým autem. Z mého průzkumu usuzuji, že vlak je bohužel nejméně výhodná volba. Musíte jet totiž oklikou a později přesednout na autobus, takže se cesta protáhne. Navíc onen vlak nejezdí v nejlepší časy. 

Další možností je autobus, který je poměrně dobře řešený. Odveze vás skoro na místo, tam vás na 4 hodiny vysadí a pak zase odveze zpátky. Čtyři hodiny jsou zhruba čas, který na Mont Saint Michel strávíte. Autobus stojí asi 30 euro za cestu tam a zpět. Pro nás to bohužel nebyla vhodná volba, protože časy odjezdů a příjezdů autobusů znamenaly, že bychom tak zabily celý den, což by vzhledem k našemu omezenému času byla škoda. 

Uchýlily jsme se tedy k poslední možnosti - pronajaly jsme si auto. Byla to psychicky nejnáročnější volba, protože já neumím řídit (umím, ale nějak se mi nedaří přesvědčit úřady, aby mi dali řidičák) a Susan doposud řídila jen ve Velké Británii, takže na druhé straně silnice. Ať už to je, jak chce, tato možnost nám zajistila komfort, co se času týká. 

Auto jsme pronajaly se společností Enterprise, se kterou máme zkušenost už ze Skotska. Nejedná se o nejlevnější volbu, nicméně nebylo moc na výběr. Ostatní společnosti vyžadují vysokou zálohu na kreditní kartu, kterou ani jedna nemáme. Enterprise si vystačí se zálohou 250€ na debitce. Volba tedy byla jasná. 



Nájem auta vyšel na 160€ na 24 hodin včetně všech nadstandardních pojištění. Auto můžete vyzvednout buď na letišti anebo na vlakovém nádraží v centru. 


Poznámka: V neděli si auto nevyzvednete, ale všechny společnosti vám umožní auto v neděli vrátit třebaže se v ten den nepracuje. V takovém případě doporučuji oprášit angličtinu, abyste si to domluvili. Ve zkratce, auto přivezete tam, kde jste si jej půjčili a klíče vrátíte do schránky dané společnosti. Schránku najdete přímo na nádraží, které je hned vedle garáže.



Pohlednice ze Severu Francie: Úvod

Je páteční odpoledne a já s dvěma kufry v každé ruce jeden procházím centrem malebného města Rennes, které leží na Severu Francie. Kráčím si to směrem k apartmánu v jednom z nejvyšších bytových komplexů ve městě, kde strávím následující tři noci, zatímco během dne se budu kochat krásami Bretaně. Pár kroků za mnou klopýtá moje kamarádka Susan, protože její krátké nohy nestačí mému dlouhonohému tempu, na což často zapomínám. Zastavuji a rozhlíží se kolem, zatímco Susan zkracuje můj náskok. Tají se mi dech nad unikátní architekturou starých domů a nemůžu se dočkat, až se ubytujeme a budeme moci začít objevovat krásy tohoto regionu. 






Renovality: Čistící pěna a další recenze

Drazí čtenáři, moc se omlouvám za poměrně rozsáhlou odmlku. Od posledního příspěvku se událo hned několik věcí a já na psaní neměla tolik času a upřímně ani chuť. Nebudu slibovat, že budu pravidelně přispívat články, ale alespoň se o to pokusím. 

Pokud se alespoň okrajově zajímáte o kosmetiku, zvlášť pak tu českou, značka Renovality pro vás zajisté není žádnou novinkou. Jedná se o českou značku, kterou si většina z nás nejspíš spojí s oleji. Pravdou však je, že Renovality nabízí mnohem víc než kvalitní oleje. Svůj sortiment pravidelně obohacují a momentálně u nich nakoupíte vše od pleťových sér, tělových peelingů až po doplňky stravy.



V rámci nově navázané spolupráce jsem od Renovality dostala pořádnou nálož jak novinek, tak produktů, které jsem si sama vybrala k testování. Protože je toho skutečně hodně, dnešní článek je pouze první polovinou recenzí. Podíváme se společně na dlouho očekávanou novinku v podobě čistící pěny, populární hyaluronové sérum s vitamínem C, opěvovanou levandulovou vodu a voňavý makový olej. 


Čistící pěna


Čistá pleť je základ každé správné skincare rutiny. Je jedno, jak kvalitní krémy a séra používáte. Pokud nemáte pořádně vyčištěnou pleť, je vám to k ničemu. I to je jedna z filozofií, kterou Renovality zastává na svých sociálních sítích. I proto byl tlak na uvedení nějakého čistícího produktu poměrně vytrvalý. Po několika dlouhých měsících čekání jsme se ale dočkali. Renovality má svou čistící pěnu. 



Je k dostání v 150ml provedení v plastové lahvi s pumpičkou. Já osobně používám dvě dávky, ale asi by mi vystačila i jedna. Pěna příjemně voní (jedná se však o velmi nevtíravou a jemnou vůni) po černém rybízu, Alespoň já v tom cítím rybíz. Pěna vyčistí na výbornou a je hodně jemná a šetrná. Ze začátku jsem si myslela, že na mě bude možná až moc jedná a nebude mi stačit, ale po týdnu používání mi nejspíš v kombinaci s Glow Tonicem vytáhla černé tečky na bradě. 


Osobně nemám pěně co vytknout. Svou práci odvede na výbornou, pleť nevysušuje a ani po ní nepociťuji žádné pnutí. Pleť zanechává jemnou a čistou. Za 319kč asi není o čem moce debatovat vzhledem k tomu, že cenově se blížíme k drogérce, zvlášť pak s nějakou tou slevičkou. Sama za sebe pořád preferuji gelové čistící produkty, ale k pěnám se vracím většinou v létě (nevím, jsou lehčí, a tak mi sednou lépe), takže příští léto můžu objednávat. 


Hyaluronové sérum s vitamínem C a B3


Pěna se sice povedla, ale produktem číslo jedna z dílny Renovality je pro mě jednoznačně tohle sérum. Víte moc dobře, že hyaluronová séra jsou mými favority a mám s nimi bohatou zkušenost. V posledním roce a půl jsem začala zařazovat do své rutiny i niacinamid (B3) s vitamínem C. Všechny tři složky najdete v tomto séru od Renovality. 



Bála jsem se, že sérum bude na olejové bázi. Taková séra mi víceméně nesedí. Naštěstí se jedná o sérum s klasickou konzistencí. Je poměrně tekuté, a tak se velmi rychle vstřebává. Nezanechává po sobě žádný povlak a pleť po něm není olepená. Pleť je pak na omak napapaná a vypadá leskle a zdravě hned po nanesení. Z dlouhodobého hlediska mi přijde, že pleť je taková rozzářenější a vyživená. Zdá se mi, že se mi po několika týdnech i vyvážil tón, ale to je zajisté také zásluhou sluníčka a lehkého opálení. Mimo jiné jsem od zařazení Renovality do mé rutiny neměla žádný výrazný kráter (t.j. megapupínek), což je opět zásluhou kombinace všech produktů a času stráveném na slunci. I tak jsem ale s pletí momentálně fakt spokojena a věřím, že tohle sérum na tom má svůj podíl.


Sérum voní po citronech a je k dostání v 50ml skleněné lahvičce s pumpičkou. Vyjde na 579kč, což už není úplně levná záležitost, ale za mě je to jedno z nejlepších sér vůbec. A že jsem jich vyzkoušela dost. 


Levandulová voda


Květinové vody a tonika jsou mým oblíbeným krokem v péči o pleť třebaže na ně spousta lidí zapomíná anebo je nepovažuje za důležitá. Já osobně je docela ráda střídám (například exfoliační Glow tonik používám jen párkrát týdně). Co se týká květinových vod, beru je jako základ k navlhčení pleti před aplikací séra (drtivá většina sér se nanáší na vlhkou pleť). S levandulovou vodou mám opět dobrou zkušenost. Zaprvé pleť hezky zvláční, zadruhé moc příjemně voní (a někdo mi říkal, že doslova smrdí a já s tím velmi nesouhlasím) a zatřetí se voda stala mým největší zachráncem, když jsem se na dovolené trochu spálila od sluníčka. Voda totiž pokožku zklidnila a zchladila. 



Vodu zakoupíte ve 100ml plastové lahvi s rozprašovačem za 177kč. 


Makový olej s přírodním vitamínem E


Druhou novinkou tohoto článku je makový olej. Jak jsem již zmínila, krom odličování na pleťové oleje moc nejsem. Proto jsem ze začátku byla s testováním hodně opatrná. A tím opatrná myslím, že jsem h ze začátku používala jednou týdně po pěti kapkách. Nicméně teď se mi dostal do ruky hydratační gel, který sice krásně hydratuje, ale chybí mu taková ta výživa. A tak jsem začala obden používat makový olej a docela mi to vyhovuje. Ještě nejsem ve fázi, kdy bych dala olej každý den, ale jsem vděčná i za tuhle fázi. 



Olej je na olej docela lehoučký. Hezky se roztírá, protože je tekutý (strukturou mi připomíná výše zmíněné sérum). Na pleti sedí cca pět minut a pak se vstřebá do ztracena. Pleť skutečně vyživí a zanechá ji heboučkou a sametovou. Nicméně mi po něm pleť nepřijde těžká a opatlaná. Navíc voní po máku, jakože... čerstvě upečený loupák, za což má plusové body. 



Osobně bych si ho sama nekoupila, ale to je zkrátka proto, že oleje prostě tolik nevyhledávám. I tak jsem ale ráda, že ho mám ve sbírce a když je třeba, můžu po něm sáhnout v krizi, jako třeba teď. 
K dostání je ve skleněné 50ml lahvičce s pumpičkou za 170kč. 


Já tímto Renovality moc děkuji za produkty k otestování a vám čtenářům za vaši pozornost. Brzy budu pokračovat druhou částí recenzování. 


Ze svatebního diáře: Kapitola první

Řekla jsem ano.


Každá cesta životem s sebou přináší hned několik klíčových momentů, které se nám vryjí do paměti. Pro mě to bylo například úspěšné složení maturitní zkoušky, přijetí na univerzitu, promoce, anebo třeba první momenty jako majitel vlastní nemovitosti. K tomuto nemalému seznamu zásadních vzpomínek přidám zajisté i tu ze dne, kdy mě přítel po šesti letech známosti požádal o ruku a já řekla ano. 



Nechci se shazovat pro komediálně-dramatický efekt, ale než jsem poznala svého snoubence, skutečně jsem nevěřila, že se najde někdo, kdo by byl ochoten si mě vzít. Bez nadsázky, bez legrace. Jsem tak trochu větroplach, paličák a mám ráda vlastní klid a soukromí, což nejsou zrovna kvality spořádané manželky. Z tohoto důvodu usuzuji, že pokud jsem partnera našla já, musí ho najít každý a i přes můj cynismus a chladný skepticismus začínám věřit v jistou formu osudu. Nicméně je nutno podotknout, že jsem musela odejít na druhý konec Evropy, abych ten osud vůbec potkala. Ale jak se říká, je třeba dojít tomu štěstíčku trochu naproti. 


Beru si cizince, konkrétně Severního Ira. To je také jeden z hlavních důvodů, proč jsem si na blogu založila novou kategorii o mém svatebním plánování. Dovoluji si tvrdit, že se bude jednat o lehce nestandardní událost a třeba někomu z vás v budoucnu mé zkušenosti s organizací dvojjazyčné svatby pomůžou. Navíc bych si díky této kategorii ráda uchovala vzpomínky na toto období a dopřála si psaním jistou formu terapie a zenu, abych ze sebe dostala ten stres, který zajisté plánování svatby přinese. 


Tímto tedy zahajuji mou plánovací cestu a doufám, že se vám články budou líbit. 


Yves Rocher: Elixir Botanique - Recenze

* Produkty jsem dostala k testování v rámci spolupráce

Po delší odmlce vás vítám u dalšího článku. Tentokrát se společně podíváme do světa pleťové kosmetiky. Jak jste již mohli na Instagramu zaregistrovat, na začátku podzimu jsme dostala k testování novou kolekci Elixir Botanique od Yves Rocher, po které jsem pokukovala od jejího uvedení na trh. Je určena pro každý typ pleti a zaměřuje se především na mojí věkovou kategorii - mladistvou pleť s prvními projevy stárnutí. Mimo jiné je vhodná také pro pleť která je vystavena smogu a nečistotám z ovzduší. Z tohoto popisu jsem usoudila, že by to mohla být trefa do černého. 



V kolekci najdete pleťové sérum, denní krém, noční krém a roll-on krém na oční okolí. Kolekce obsahuje aktivní látky získané z Lichořeřišnice a mikrořasy Tetraselmis, které společně napomáhají k obnově kožních buněk a mimo jiné také nabízí detoxikační schopnosti. 



Pleťové sérum jsem si naprosto zamilovala a myslím, že se jedná o nejsilnějšího člena této kolekce. Sérum je hydratační s okamžitým efektem na dehydratovanou pleť. Z dlouhodobého hlediska ji rozzářil a zanechal jemnou a vláčnou. 



Jak konzistencí, tak efektem mi hodně připomíná populární sérum Mineral 89 od Vichy s tím rozdílem, že sérum od YR je o chlup tekutější a lépe se vstřebává. Setkala jsem se s tím, že sérum lepí, nicméně pokud aplikujete na navlhčenou pleť, tento problém by se vás týkat neměl (všechna hydratační séra aplikujte na vlhkou pleť). 



Co se týká krému, po prvním týdnu jsem byla přesvědčena, že noční krém je to nejlepší, co se mi kdy přihodilo. Krém má spíše konzistenci séra a je velmi tekutý. Pleť zanechával s okamžitým efektem hladkou a jemnou. Po pár týdnech jsem ale názor přehodnotila. 



Noční krém začal dělat povlak a všimla jsem si, že se hůř vstřebává. I na navlhčené pleti byl nakonec docela lepivý. Netvrdím, že je špatný, svou práci odvede, ale pocitově z něj nejsem odvázaná.


 

Opačně to bylo s denním krémem, který mi ze začátku připadal takový nijaký, ale z dlouhodobého hlediska jsem s ním relativně spokojená. Je o poznání hustší, ale na pleti roztaje do vodovější formy. Je lehký a hydratuje. Řekla bych, že je fajn na normální dehydratovanou pleť. Na suchou pleť může být podle mě až moc slabý. Mně seděl dobře, po ránu rozjasnil a dodal barvu a znovu bych jím rozhodně nepohrdla. Nicméně není to můj absolutní favorit a brala bych jej spíše ve slevě. 



Jako poslední se zaměřím na roll-on krém na oční okolí. Jsem si jistá, že někteří netrpělivě čekají na můj verdikt. Jako vždy musím podotknout, že produkty na oční okolí neumím moc ocenit, protože mi málo kdy přijde, že bych viděla rozdíl. Ani tady se nekonal žádný zázrak, nicméně, krém je lehký a vodnatý a společně se studenými kuličkami z roll-on aplikátoru viditelně pomáhá ke zmírnění ranních opuchlin z nedostatku spánku. Navíc masáž kolem očí zmíněným roll-onem je velmi příjemná. 



Na závěr bych článek ráda shrnula. Sérum je za mě jedno ze těch lepších hydratačních sér, z kolekce mě oslovilo nejvíc a určitě bych se k němu někdy ráda vrátila. Denní krém a roll-on krém na oční okolí zajisté neurazí. Noční krém trochu pokulhává, ale vyslovený průšvih to tak není - jen mě vzhledem k ceně prostě nepřesvědčil. 

YVES ROCHER: NOVÁ DEKORATIVKA + RECENZE

Věřím, že spousta z váš již zaregistrovala letošní novinky ze světa dekorativky Yves Rocher. Já se k nim dostala až poměrně nedávno, a proto vám recenzi sepisuji až dlouho po jejich vstupu na český trh. Všechny novinky se točí kolem očí. Najdete mezi nimi řasenky, tužky na obočí, linky, gely a dokonce i stínů.



Řasenky

Nejvýraznější novinkou jsou zajisté řasenky. Yves Rocher přišlo s celou škálou nových řasenek. Jedna řasy prodlouží (Longueur), druhá natočí (Coubre) a třetí zase dodá objem (Volume). Já jsem na otestování dostala tu čtvrtou - Intense Metamorphose, která je taková tři v jednom. Je k dostání jak v klasickém tak ve voděodolném provedení. 


Řasenka má vykrojený kartáček, který je silný a hustý. Hůř se s ním dostává k vnitřnímu koutku oka, ale řasy se mi s ním dobře kroutí a rozdělují. Řasenka horní řasy neslepuje, ale dolní trochu ano. Nevím proč, ale je to vidět dobře i na fotce.


Výsledný efekt není špatný, je poměrně výrazný, což já osobně od řasenek vyžaduji. Je to pro mě překvapení, protože ostatní řasenky od Yves Rocher mají tendenci spíše přirozenějšího rázu. Řasenka dobře drží, neobtiskává se a neteče. A to platí jak pro voděodolnou, tak pro klasickou verzi. Co mi ale vadí, je, že klasická verze trochu dráždí. Nic, co bych nemohla mít na očích, ale mám neustále pocit, že mi něco leze do očí. Paradoxně, voděodolná verze mi tohle nedělá, ale ve srovnání s klasickou verzí mi přijde méně výrazná. 


Ani jedna z řasenek není špatná. Nejsou to moje topky, ale vzhledem k letošní řasenkové konkurenci si řasenka Intense Metamorphose neudělala vůbec žádnou ostudu. Musím ale říct, že mi řasenky přijdou docela drahé (489kč bez slevy). Se slevou ano, bez ní ne. 

Tekutá oční linky a voděodolná tužka na oči

Dalšími novinkami jsou i dvě linky na oči. Tekutá linka se za mě moc povedla. Kdybych jí uměla používat, asi bych jí ocenila víc. Osobně ale linkám zase tolik nedám, takže trochu bojuji s aplikací jako u každé tekuté linky. Linka nabízí velmi intenzivní černou barvu a skvělou výdrž. Ráno nalíčím, cvečer odlíčím. Otázka je, za jak dlouho linky vyschnou, ale po měsíci zatím bez problému. Linky vyjdou na 259 kč a osobně je za tuhle cenu schvaluji. 


Co se týká voděodolné linky, i tady se to povedlo. Na rozdíl od tekuté linky, kterou koupíte jen v černé barvě, voděodolnou tužku seženete hned v pěti odstínech - od černé, přes bílou, hnědou až po tyrkysovou a zelenou. Já dostala k otestování tu černou. Opět platí, že trochu bojuji s aplikací, ale tady je to o poznání lepší než u tekuté linky. Tužka je užší a trochu preciznější. Navíc se dá vyblendit i do kouřového looku (který stále neumím, ale na ruce to jde dobře haha). Jakmile ale zaschne, s linkami nehnete. To je u tužek podobného rázu poměrně vzácný jev. Nutno podotknout, že linky nepoužívám do vnitřní linky oka, ale spíše ven. 


Jako bonus z druhé strany tužky zabudované i ořezávátko určené přesně pro tento typ tužky. Linky vyjdou na 249 kč a za mě je to opět trefa do černého. Doslova. 

Oční stíny v tužce 

Tady to byl bohužel dost velký průšvih. Obecně si na stíny v tužce moc nepotrpím a myslím, že pro Yves Rocher to též nebyla správná volba. Stíny jsou dostupné v deseti barvách. Já dostala odstíny Taupe a Rose Nude. Barvy jsou krásné, hezky pigmenotavné a nanáší se jedna báseň. Kloužou jako nuž po másle. Problém je v tom, že stíny je třeba vyblendit a rozetřít a v tom je pro mě největší kámen úrazu. Stíny se po aplikaci špatně roztírají a vytváří spíše takové fleky. Po zaschnutí mi velmi dobře drží na ruce, ale na očích májí tendence se slévat už po hodině bez ohledu na setting sprej. 


Pro obě tužky využití najdu. Odstín Rose Nude slouží jako slušný rozjasňovač (a za mě skvělý na rozjasnění vnitřního koutku oka) a Taupe je zase docela obstojná linka. I tak bych si stíny sama od sebe nekoupila. Jedna tužka vyjde na 299 kč. 


Transparentní gel na obočí 

Transparentní gel je za mě nejlepším produktem z této série novinek. Asi víte, že obočí je mým nejméně oblíbenou částí obličeje k líčení. Proto chodím pravidelně na dobarvování obočí a jeho úpravu, abych pak mohla obočí jen učesat a jít. Mám proto nejraději gely na obočí, ale do teď jsem nemohla najít nic, co by mi výrazně sedlo. Většina gelů totiž obočí podivně slepí, nedrží anebo zanechává žmolky. Nebo hůř, stahává líčení kolem. U tohoto gelu jsem nezaznamenala jediný problém. Obočí hezky zafixuje, nežmolkatí a dodá mu optický objem. Nemám mu absolutně co vytknout a určitě si jej koupím znovu. 


K dostání je mimo jiné i v pěti barevných odstínech, pokud by ten transparentní nebyl vaší ideální volbou. Nicméně berte v potaz, že jsem barevný gel nezkoušela ani jeden. Všechny gely seženete za 259 kč. 

Na fotce mám obočí nalíčené tužkou na obočí a transparentním gelem. 

Tužky na obočí 

Na závěr jsem vyzkoušela obyčejné tužky na obočí s kartáčkem. Jsou k dostání v pěti barvách a myslím, že si asi každý bude schopen najít svou barvu. Já dostala na testování hned tři - Blond, Chatain a Ultra-Brun. Poslední z odstínů je na mě bohužel moc tmavý, takže poputuje k některé z mých tmavovlasých kamarádek, ale další dvě barvy se hodí obě (záleží na fázi mého barvení obočí). 


Tužky kreslí hezky, nedrolí se, ale nečekejte od nich takové ty precizní čárky. Tužky nabízí spíše útlou tuhu, která je vhodnější spíše na vyplnění něž dokreslení individuálních chloupků. 


Tužky nejsou špatné. Nenadchnou, ale ani neurazí. Za 259 kč za kus je řadím k průměru, kterým nic nezkazíte. 


Jak se vám letošní novinky líbí? Který z produktů vás zaujal nejvíc? 

* Za produkty k testování moc děkuji Yves Rocher (Spolupráce)